Teorie attachmentu a typ osobnosti: zkoumání souvislostí

Tento článek byl automaticky přeložený umělou inteligencí. Překlad může obsahovat chyby nebo neobvyklé formulace. Originální anglická verze je k dispozici zde.

Přemýšleli jste někdy, proč opakujete ve svých partnerských vztazích stále stejné vzorce, i když se je snažíte změnit? Odpověď může být skrytá v zajímavém propojení teorie attachmentu a typologie osobnosti.

Představte si svou osobnost jako dům – základy jsou položeny genetikou a ranými zkušenostmi, jednotlivé místnosti pak formují vaše jedinečné rysy a preference. Styl vašeho attachmentu je v tomto domě vstupními dveřmi – ukazuje, jak vítáte druhé do svého života, anebo je naopak držíte od sebe dál.

I když teorie attachmentu a typologie osobnosti představují dva odlišné koncepty, často se prolínají způsoby, které ovlivňují naše chování a preference ve vztazích, obzvlášť v těch romantických.

V tomto článku se podíváme na teorii attachmentu a její souvislosti s osobností. Pochopení obojího vám může pomoci k osobnímu rozvoji a zdravějším vztahům. Možná díky tomu získáte nový pohled na to, jací jste – a s trochou štěstí využijete tyto nové poznatky ve svůj prospěch.

Co je teorie attachmentu a jaké existují styly attachmentu?

Teorii attachmentu jako první představil psycholog John Bowlby v 50. letech 20. století. Naznačil, že naše první zkušenosti s pečovateli vytvářejí základy pro naše očekávání, chování a emoční reakce v blízkých vztazích během celého života. Došel k závěru, že pouta, která si vytváříme s primárními pečovateli v raném dětství, zásadně ovlivňují to, jak komunikujeme s ostatními – od přátelství až po romantické vztahy.

Mary Ainsworthová, Bowlbyho kolegyně, a její doktorandka Mary Main tuto teorii později rozšířily díky slavnému experimentu „Cizí situace“. V těchto studiích pozorovaly, jak kojenci reagují na krátké odloučení od matky a následné opětovné setkání. Díky jejich pozorováním byly popsány čtyři různé styly attachmentu – jeden bezpečný a tři nejisté. Tyto čtyři styly popisují specifické vzorce chování dětí vůči matkám, které přetrvávají i do dospělosti a ovlivňují pozdější vztahy:

  1. Bezpečný attachment: Tento styl je patrný u dětí, které se nebojí poznávat svět s jistotou, že se kdykoli mohou vrátit k bezpečné a chápající osobě. V dospělosti lidé s bezpečným stylem attachmentu obvykle nemají problém s intimitou a dokážou vytvářet i udržovat zdravé, stabilní partnerské vztahy. Mají pozitivní pohled na sebe i ostatní a dokážou vyvažovat nezávislost s emoční blízkostí.
  2. Úzkostný nebo úzkostně-převažující attachment: Představte si dítě, které je při odloučení od pečovatele velmi rozrušené a po návratu má obtíže se uklidnit. V dospělosti má takový člověk často silnou potřebu blízkosti a zároveň tendenci obávat se opuštění. V romantických vztazích se tento styl vyznačuje pocity nejistoty a neustálou potřebou ujištění.
  3. Vyhýbavý nebo odmítavě-vyhýbavý attachment: Některé děti při odloučení od pečovatele nejeví velké známky stresu a při návratu ho ignorují. Jde o časný projev odmítavě-vyhýbavého stylu attachmentu. V dospělosti tito lidé dávají přednost nezávislosti a spoléhání na sebe před intimitou. Mají potíže s důvěrou a často se vyhýbají blízkým vztahům či citové zranitelnosti.
  4. Dezorganizovaný nebo úzkostně-vyhýbavý attachment: Tento styl kombinuje rysy úzkostného i vyhýbavého attachmentu. Typicky odráží dětství s velmi nekonzistentní péčí, kdy dítě v jednom okamžiku našlo útěchu, zatímco v jiném zažilo bolest – ať už emoční, nebo fyzickou. Lidé s tímto stylem dospějí k tomu, že touží po blízkosti, ale zároveň se jí obávají, což vede ke konfliktům a nevyzpytatelnému chování v partnerských vztazích.

Prolínání stylů attachmentu s osobností

Jak tedy spolu souvisí styly attachmentu a teorie osobnosti?

Raných zkušenosti s pečovateli mohou ovlivnit určité stránky naší osobnosti, zároveň má i naše vrozená povaha vliv na to, zda si vyvineme bezpečný, či nejistý attachment. Dítě s přirozeně opatrnější či citlivější povahou (například s povahou Introvertního či Empatického typu osobnosti) může být náchylnější k rozvoji nejistého stylu attachmentu, pokud pečovatel není důsledný. Naopak dítě s otevřenější povahou (třeba Extravertní typ) bývá vůči nekonzistentní péči odolnější a častěji si udrží bezpečný attachment, a to i přes podobná úskalí.

Je důležité vědět, že určité stránky osobnosti jsou do značné míry vrozené a během života zůstávají relativně stabilní. Tyto základní aspekty toho, kým jsme – například zda jsme Introvertní nebo Extravertní, Logický nebo Empatický a podobně – většinou příliš neměníme. Oproti tomu styly attachmentu jsou do větší míry závislé na zkušenostech a mohou se v průběhu času proměňovat, ať už záměrně, nebo neplánovaně.

Hlavní poznatek: Zatímco základní rysy osobnosti bývají stabilnější, vzorce vašeho attachmentu se mohou rozvíjet díky sebereflexi a vlastnímu úsilí.

Attachment a osobnostní rysy

A to nás přivádí k zásadní otázce: Jaký styl attachmentu mívají jednotlivé 16 typů osobnosti nejčastěji?

Přestože bychom rádi odpověděli, pravdou je, že neexistuje přesný vztah 1:1 mezi stylem attachmentu a konkrétním typem osobnosti. Můžeme ale vysledovat zajímavé souvislosti mezi stylem attachmentu a osobnostními rysy.

Pokud neznáte svůj typ osobnosti nebo si nejste jistí, jaké rysy vlastně máte, doporučujeme absolvovat náš bezplatný test osobnosti.

Bezpečný attachment

Bezpečný styl attachmentu bývá častější u lidí, kteří projevují sebevědomí a emocionální stabilitu – což naznačuje určitou souvislost s rysem Asertivní. Sebevědomí jedinci obvykle zvládají rovnováhu mezi nezávislostí a intimitou bez větších potíží, pravděpodobně díky stálému pocitu sebedůvěry.

I když není tato souvislost jednoznačná, výzkumy naznačují možný vztah mezi bezpečným stylem attachmentu, Extraverními rysy a Empatickým rysem. Možná platí, že lidé více zaměření navenek a emočně naladění si snadněji vytvářejí bezpečné vazby.

Úzkostně-převažující attachment

Úzkostně-převažující styl attachmentu je častější u jedinců s menší sebedůvěrou, zvýšenou citlivostí a silnou orientací na mezilidské vztahy. Tyto tendence jsou spojeny zejména s rysy Neklidný a Empatický.

Neklidní typy bez ohledu na své ostatní rysy častěji prožívají emoční výkyvy a pochybnosti o sobě. Lidé s rysem Empatický kladou důraz na emoce a harmonii ve vztazích, což může zesilovat jejich starosti o pocity partnera a stabilitu vztahu.

V našem průzkumu „Spoléhání na ostatní“ jsme se ptali: „Bojíte se někdy, že vás ostatní odmítnou?“ I když tato otázka nesměřuje výhradně na romantické vztahy, nabízí názorný příklad toho, jak tyto dva rysy ovlivňují pocit jistoty v mezilidských vztazích. Více než 87 % Neklidných osobností a 82 % těch s Empatickým rysem přiznává, že odmítnutí je pro ně reálnou hrozbou – ve srovnání s pouhými 43 % Asertivních a 55 % Logických typů.

Pro lepší představu nahlédněte do následujících grafů. Nejprve uvidíte rozdělení dle Strategie. Srovnejte Introvertní a Neklidné osobnosti „Neustálé zlepšování“ (89 % souhlasných odpovědí) a Extravertní a Neklidné „Sociální angažovanost“ (83 %) s Introvertním a Asertivním „Sebevědomým individualismem“ (46 %) a Extravertním a Asertivním „Mistrovstvím s lidmi“ (37 %). Rozdíl v souhlasných odpovědích je markantní – Neklidné Strategie jsou v průměru o 44 procentních bodů výše než Strategie Asertivní.

Druhý graf ukazuje rozdíly mezi čtyřmi základními Rolemi. Všimněte si, že Analyst (všichni sdílejí rys Logický) vykazují nejnižší souhlas, pouze 56 %. Naopak osobnosti typu Diplomat (s rysem Empatický) vykazují nejvyšších 82 % – rozdíl 26 procentních bodů.

Odmítavě-vyhýbavý attachment

Typy osobností, které dávají přednost logice před emocemi a nezávislosti před vzájemnou závislostí, si pravděpodobněji vytvoří odmítavě-vyhýbavý styl attachmentu, pokud jejich zkušenosti tento přístup posilují jako způsob sebeprezervace. Naše data ukazují výraznou souvislost tohoto attachmentu s rysy Introvertní a Logický.

Introvertní lidé často potřebují ve vztazích dostatek prostoru, což se někdy projevuje tendencí stáhnout se, když je vztah náročnější. Osobnosti s rysem Logický jsou známé nezávislostí a dávají přednost sebespoléhání před hlubší citovou otevřeností a zranitelností vůči partnerovi.

V našem průzkumu „Emoční zranitelnost“ se ptáme: „Cítíte se ihned po sdílení své zranitelnosti spíše uvolněně, nebo úzkostně?“ I když tato otázka nesměřuje přímo na intimní komunikaci v partnerství, ukazuje, kterým osobnostem je citlivá komunikace velmi nepříjemná.

Skoro 67 % Introvertů se po projevení zranitelnosti cítí spíše úzkostně, zatímco u Extravertů je to jen 48 %.

Pokud se zaměříme na rys Logický, více než 71 % těchto osobností pociťuje po sdílení zranitelnosti úzkost, zatímco u Empatických je to lehce přes 57 %.

Úzkostně-vyhýbavý (dezorganizovaný) attachment

Tento styl může vztah proměnit na emocionální houpačku: úzkostně-vyhýbavý člověk střídavě touží po blízkosti, ale pak ji zase odmítá. Tato ambivalence může partnera vést ke zmatku ohledně toho, co vlastně potřebuje. Tito lidé občas vyhledávají ujištění, jindy naopak prostor. Někdy jsou vůči partnerovi zranitelní, jindy se zcela uzavřou.

Sklony k pochybnostem a emočním výkyvům činí z Neklidných jedinců náchylnější skupinu pro vznik tohoto stylu; jejich vnitřní nepokoj se ve vztahu projevuje dynamikou „přitahování a odpuzování“, což je právě jádrem tohoto stylu: touha po intimitě spojená s neschopností ji zvládnout a tedy i tendencí ji vzdorovat.

Zajímavé je, že tento styl se může ve spojitosti s osobnostními rysy projevovat různě. Extraverti se někdy snaží najít spojení, které jejich úzkosti utiší, ale když jde do tuhého, stáhnou se. Introverti mohou hluboká spojení velmi chtít, ale bojují s otevřeností, kterou si vyžadují.

Propojení rysů Logický a Empatický ještě více tento styl komplikuje: lidé s výrazně Empatickými preferencemi mohou silněji vnímat emocionální proudy ve vztahu, což zvyšuje zároveň jejich touhu po intimitě i obavy z ní. Naopak Logičtí často své vlastní emoce racionalizují, takže vznikne rozpor mezi jejich potřebou blízkosti a schopností ji vyjádřit.

Pamatujte, že tyto osobnostní souvislosti jsou pouze korelace podpořené výzkumy a našimi daty – nejsou nijak absolutní. I Asertivní typ osobnosti může mít nejistý attachment, zatímco mnoho Neklidných typů si užívá zdravé, bezpečné vztahy. Existují i Logické typy, které jsou s partnerem v citové otevřenosti zcela v pohodě, stejně jako řada Empatických osobností má se sdílením a otevřeností výrazné potíže.

Sama osobnost neurčuje styl vašeho attachmentu. Když pochopíte roli, jakou hrají vaše osobnostní rysy v kombinaci se životními zkušenostmi, získáte celistvější pohled na vaše partnerské vzorce. Využijte tyto poznatky jako odrazový můstek pro svůj osobní růst, ne jako definitivní diagnózu.

Jaký je můj styl attachmentu?

Chcete nám pomoci zkoumat souvislosti mezi attachmentem a osobností? Zapojte se do našeho průzkumu o stylech attachmentu a podílejte se na rozšiřování znalostí v této důležité oblasti.

Poznání vlastního stylu attachmentu je skvělým startem k prozkoumání vlastních vztahových vzorců. Jak jej ale zjistit?

Naštěstí to může být jednoduché – stačí trochu sebereflexe. Doporučujeme se zamyslet nad následujícími otázkami, které vám pomohou analyzovat vaše obvyklé chování v partnerských vztazích:

  1. Jak pohodlně se cítíte v emoční intimitě? Dokážete snadno sdílet své pocity, nebo je spíš skrýváte?
  2. Míváte často obavy, že vás partner opustí nebo vás nebude dost milovat? Jak snášíte odloučení, i to krátkodobé?
  3. Jsou pro vás závislost na druhých samozřejmá, nebo raději spoléháte sami na sebe? Jak se cítíte, když ostatní spoléhají na vás?
  4. Jak reagujete, když váš partner potřebuje emoční podporu? Jste v tom v pohodě, nebo vás to znervózňuje?
  5. Jak řešíte konflikty ve vztahu? Jdete přímo na věc přímou konfrontací? Nebo spíš upřednostňujete rozvážnou a klidnou diskuzi? Možná se složitým rozhovorům raději vyhnete, buď tím, že se stáhnete, nebo se naopak příliš přizpůsobíte, abyste partnera nezneklidnili?

Bonusová otázka: Jak každý z vašich odpovědí ovlivňuje váš typ osobnosti?

Ačkoliv neexistuje žádná oficiální diagnostická škála k těmto otázkám, doporučujeme se nad svými odpověďmi zamyslet a porovnat je s popsanými styly attachmentu výše. Kterému z nich se vaše odpovědi nejvíce blíží?

Pokud byste rádi získali konkrétnější odpověď, podívejte se na The Attachment Project, kde si můžete udělat krátký kvíz a zjistit, jaký styl attachmentu je pro vás nejpravděpodobnější. Pamatujte ale, že většina lidí nezapadá jen do jednoho stylu. Je obvyklé, že v sobě máme rysy více typů. Cílem není se zaškatulkovat, ale získat větší vhled do svého chování ve vztazích.

Hlavní poznatek: Sebereflexe je klíčem k pochopení vašeho stylu attachmentu i typu osobnosti – a také toho, jak tyto dvě stránky ovlivňují vaše jednání v partnerských vztazích.

Lze změnit můj styl attachmentu?

Dobrou zprávou je, že i když je nejistý styl attachmentu hluboce zakořeněný, není neměnný. S větší vnímavostí k sobě, úsilím a často i díky podpoře blízkých vztahů (a případně terapie) je možné směřovat k bezpečnějšímu stylu.

Jak by to v reálném životě mohlo vypadat? Odpověď je individuální (a často závisí na tom, s kým jste ve vztahu, jaká je vaše kultura i další okolnosti), přesto nám i tentokrát může napovědět typologie osobnosti:

  • Extravertní osobnosti mohou využít svou sociální energii k navázání pravidelné, smysluplné komunikace s partnerem. Tím se naučí lépe zvládat hlubší a méně povrchní spojení.
  • Introvertní typy si mohou vyhradit pravidelné okamžiky bez vyrušování jen se svým protějškem a postupně si tak vybudovat důvěru i pocit bezpečí v intimním prostoru vztahu.
  • Logický typ se může opřít o svou schopnost strukturovaně analyzovat vzorce chování a společně s partnerem hledat praktické strategie, jak řešit vztahové výzvy související s attachmentem.
  • Empatický typ může svou vrozenou empatii a emoční inteligenci nasměrovat i vůči sobě samému, aby si dokázal své emoce přiznat a být v jejich vyjadřování otevřenější.
  • Asertivní osobnosti mohou svou sebedůvěru využít k jasné a laskavé komunikaci vlastních potřeb a hranic a podpořit partnera k tomu stejnému.
  • Neklidní jedinci mohou pracovat se svou sebereflexí a otevírat autentické rozhovory o emocích a obavách. Společně s partnerem tak mohou lépe pochopit své případné nejisté vzorce a společně budovat bezpečnější a podporující vztah.

Pamatujte, změna je proces – ne jednorázová událost. Pro lidi s nejistým attachmentem znamená cesta k větší jistotě vystoupení z komfortní zóny. Vyžaduje čas, trpělivost a soucit se sebou samými. Pokud si uvědomíte vlastní tendence díky lepšímu poznání své osobnosti, zvládnete na tuto cestu vykročit s otevřenýma očima. Snadněji pak omezíte méně užitečné vzorce a naopak využijete svých silných stránek.

Závěrečné zamyšlení

Teorie attachmentu i typologie osobnosti nabízí dva různé pohledy, jak rozumět sobě i svým vztahům. Ačkoliv nevysvětlují úplně všechno, zkoumání obou těchto oblastí vám může přinést cenné poznatky o vlastním chování, preferencích i vztazích.

Když porozumíte stylu svého attachmentu v souvislosti s osobnostními rysy, získáte komplexnější obrázek o sobě. Takové poznání je silným hnacím motorem pro osobní růst – pomůže vám překonávat výzvy ve vztazích a vytvářet hlubší spojení s lidmi, na kterých vám záleží. Ať už patříte mezi lidi s bezpečnými, nebo spíše úzkostnými či vyhýbavými tendencemi, uvědoměním si těchto vzorců získáte větší kontrolu a možnost vstupovat do vztahů aktivněji a pozitivněji.

Co bude váš další krok? Možná o těchto myšlenkách promluvíte s partnerem či s blízkým přítelem. Nebo se prostě jen začnete více soustředit na své vlastní vztahové vzorce. V každém případě doporučujeme přečíst si další články v této sérii, které se věnují tomu, jak můžete poznatky o osobnosti a stylu attachmentu využít v partnerském životě:

Pamatujte – každý krok k větší sebeuvědomění, byť malý, je pokrok. Ať je vaše cesta k růstu a sebeobjevování úspěšná!

Další čtení